Míra byl hostem online rozhovoru pro portál MMA bez Masky.
Celý rozhovor můžeš shlédnout >> ZDE <<
Fotka použita z portálu Bez Frází Bez Frází – Miroslav Brož
“Chci se vyjádřit především ke svému přestupu k RFA. Smlouvu s RFA jsem řešil na konci roku. Do toho přišla nabídka na short notice od KSW. Pro mě osobně splněný sen. Nikdy jsem neměl ambice jít do UFC.
S MMA jsem začínal ve 20 letech, kdy se mě lidi smáli, že jsem na to už moc starý a další věci. Vtipné je, že ti samí, co se mi tehdy smáli, se mi teď nedávno omlouvali s tím, že mi strašně fandí.
Celou dobu sponzoruji MMA, šidím děti, které trénuji hokej. To, co vydělám trénováním, dám do přípravy na zápas. Když si vezmeš tak příprava na jeden zápas mě přijde na 100 až 150 tisíc. Nestěžuji si, já ty dva sporty prostě miluji, ale kurva, lidi pochopte, když to 13 let sponzorujete a pak se najde někdo, kdo to dokáže ocenit i finančně, tak je jasné, že o tom minimálně začnete uvažovat.
A já měl najednou na stole 4 nabídky. Ve hře bylo KSW, RFA, Oktagon a jedna nabídka z Ruska.
Pokud se ale na něčem s někým domluvím, tak to platí. nepotřebuji mít na to podepsaný papír”
{ Což ostatně potvrdil i Ondřej Novotný ve svém podcastu MMA letem světem. Kde říkal, že s Mírou vždy platilo vše na čem se dohodli a tak by to v normálním světě mělo být. }
“Zápas v Oktagonu s Emanuelem Dawou byl poslední na kterém jsem byl s Ondrou domluvený. Takže mi teoreticky nic nebránilo podepsat smlouvu s RFA okamžitě. Ale jsem srdcař, vždy jsem byl spokojený s Oktagonem. No dobře neshodli jsme se na tom, že nedali titulovou šanci Davidu Hoškovi. Ale jinak jsem neměl důvod uvažovat o změně, proto jsem nejdřív zašel za Ondřejem Novotným, a dal karty na stůl. Bavili jsme se i o tom, co mi může nabídnout Oktagon. Dali samozřejmě lepší nabídku, než jsem měl do teď, přesto nedokázali dorovnat nabídku od RFA. S Ondrou jsme se rozloučili v přátelském duchu. A popřál mi i hodně štěstí do zápasu v KSW.”
{ Samozřejmě žádnou organizaci netěší, když mu odejde dobrý zápasník. Na druhou stranu to, že tento odchod byl ze strany Oktagonu vnímán úplně jinak, než odchod Lea Brichty, svědčí i to, že se dokázalo KSW domluvit s Oktagonem na použití materiálů, které měl Oktagon s Mírou Brožem natočený. }
“Pak mě, ale vytočil příspěvěk Zdeňka Polívky { zůstávám věrný Oktagonu}, který narážel na to, že jsem dal přednost jiné organizaci kvůli pár éčkám. Já chápu, že chtěl vyjádřit svoji věrnost k Oktagonu, ale kurva, taky to mohl udělat bez té narážky.”
{ Z toho, co zaznělo v rozhovoru pro MMA bez Masky a z příspěvku je zřejmé, že jak Míra Brož, tak Zdeněk Polívka berou chlapské podání ruky za ztvrzení dohody přes které nejede vlak. Míra Brož už nebyl vázán žádnou dohodou. Vše na čem byli s Ondřejem Novotným domluveni, splnil. To, že si žije svůj sen, mu nikdo nemůže mít za zlé. }
“Všichni mě hejtují, že jsem zradil Oktagon pro peníze. Kdyby to byla pravda, že hlavní roli hráli peníze, tak jsem vzal už tenkrát nabídku od XFN. Které mi nabízelo o 2 tisíce EURo více. A teď? Koho jsem zradil? Já už nikomu zavázaný nebyl. A to, že mě přesvědčilo RFA. To nebylo tím, že by za mnou přišli, ukázali mi smlouvu a tady to podepiš. Tak to nebylo.
To bylo 6 schůzek na kterých se mě snažili přesvědčit. Ukázat mi svoji představu o organizaci, podminkách. Pro mě jsou důležité tři věci. přesvědčení, přístup a peníze. Pokud, to prostě necítím, že je to moje cesta, tak do toho nejdu a můžou nabízet, co chtějí. Jó je mi jasné, že když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Ale já nemám, co ztratit. Pokud by to nevyšlo, vždy mám kam jít. Navíc mám dohodu s RFA, že mi umožní startovat i v KSW. “
{ KSW ale upřednostňuje exklusivitu. Což je celkem pochopitelné, pro většinu organizátorů. Už to má samozřejmě menší pochopení u fanoušků. Ti chtějí vidět co nejlepší zápasy, klidně kros organizace. Jenže každý start mimo domácí organizaci nese určitá rizika. A tohle si, bohužel, málo fanoušků uvědomuje. Uvidíme jak se nakonec managment Míry Brože domluví s KSW. }
{Že ta dohoda s organizacemi není vždy jednoduchá potvrzuje i dále v rozhovoru: }
“Hele přistála nám nabídka do KSW na 4 zápasy. 25 stránek v polštině a bussiness anličtině. A prý večer čekáme podepsanou smlouvu. Ty vole, to se nedá. Tam máš pokuty dva milióny a dají nám den na to si to pročíst, když i kamarádka, co umí velice dobře anglicky, mi říká, že mi s tím bohužel nepomůže, že tohle je prostě jiné angličtina. Jak to můžu podepsat, když tomu nerozumím? A takové to uklidňování jakože tak to nebude, že se nic platit nebude muset. Tak proč je to tam pak napsané?
V KSW bych samozřejmě rád startoval. Být na kartě na turnaji, kde jsou taková jména jako Torres, Parnasse a Soldic s Khalidovem. To byl pro mě splněný sen.
17 tisíc diváků a ocenění publika, když předvedeš v zápase pořádnou válku. A já už viděl na soupeři od druhého kola, že tam se mnou prostě nechce být. Vyzkoušel na začátku svoji nejsilnější zbraň a to mu úplně nezafungovalo. To, že je na zemi výborný, to jsem věděl. Tak, když ti to o něm řekne takový zápasník jako je Vojta Barborík, tak to už to o něčem svědčí. Jenže jak říká Monster (Petr Kníže) s každým úderem jde jedna barva pásku dolů.
Mě ani nesere, že jsem nevyhrál. Já si užil toho, že poláci dokázali ocenit to, co jsem tam převedl. Už chci prostě zapomenout na zápas s Honzou Malachem, který mě nebavil, nebyl jsem to já. Já prostě nemám rád taktiku. Ta mě svazuje. Mám radši frajery, co se nebojí přestřelek. Proto jsem si taky vybral, po zápase s Malachem Jungwirtha. Protože jsem věděl, že do té přestřelky se nebude bát jít. A mám na ten náš zápas jen pozitivní reakce. Oba dva jsme tam nechali maximum. A na tom zápase to bylo vidět. Kdybych tenkrát získal bonus, tak polovinu dám Jungwirthovi. A bonus byl ten večer ve hře. Jen pak přišel David Kozma a bonus získal on. Samozřejmě mu ho přeju. Zasloužil si ho.”