Lukáš “The Irish” Hudler

Jedním ze zápasníků, který se představil jak v Lucerně, tak na turnaji v Plzni byl nejmladší zápasník turnaje The Ring Lukáš Hudler. Jeho zápas, stejně jako jeho zápas v Lucerně, skončil předčasně (TKO) a připsal si již čtvrté vítězství v boxu. Slušný výsledek na to, že to není jeho hlavní doména. A právě s Lukášem Hudlerem jsme měli před nějakým časem rozhovor, který vám teď přinášíme. Celý rozhovor je k dispozici našem Youtube kanále >> zde <<

-Ahoj, jak se máš jak by jsi se představil?

Jsem normální kluk z Planý.

-Jaká byla tvoje cesta, kdy to začalo být vážný.

Už od mala to beru vážně. Už od té doby, co mě vzal taťka na MS WKV do Chorvatska. V sedmi letech.

-Teď ti je momentálně?

18

– Ty jsi trénoval od začátku u táty v Plané. Co se stalo, že jsi přešel pryč?

Mám kamaráda Davida Dvořáčka a Mirka Godžu a ti mě nabídli, že trénují ve Spejblu a ukecávali mě ať jedu si s nimi zatrénovat do Spejbl Gymu. Nakonec jsem tady vlastně strávil celé prázdniny. Pak I Miky (Miky Vančura) mi nabídl sám, že mám talent a jestli k nim nechci přestoupit. Tak jsem to zvážil s tátou a domluvili jsme se, že přestoupím.

– Jak na to tvůj táta reagoval. Když jsi za ním přišel, že chceš přestoupit?

Ze začátku se mu to vůbec nelíbilo. Že jsem ještě mladý a že mě nechce úplně pouštět samotného do Prahy. Aby to neskončilo nějak špatně. Ale nakonec jsme se domluvili tak, že mi důvěřuje, že to zkusíme a zatím to funguje tak, jak má.

– No co si budeme mladí kluci, co jsou nabití testosteronem. 18 let. Praha. Úplně se nedivím, že měl táta strach

Tak, když se podívám na svoje kamarády, tak já jsem úplný opak. Oni pořád různé párty, za školu atd. A to mě třeba vůbec neláká. Jsem pravý opak.

– Jaký to byl pro tebe pocit když ti Miky řekl, že tě tam chce, co to pro tebe znamenalo?

Hrozně moc mě to potěšilo. Byl jsem nadšený z toho. A hlavně jsem si toho nesmírně vážil, když ti někdo jako Miky, jednička v trenérech na československé scéně, řekne něco takového. Hrozně mě to potěšilo.

Jaké byly první dny v Praze?

Asi normální. Já jsem tu byl zvyklí už díky těm dvěma měsícům, co jsem tu byl. Navíc rodiče tady měli byt, takže pro mě to nebylo nic nového.

– Když jsi přijel do Prahy tak tě tady někdo znal?

Já jsem nikdy nebyl na to, že bych chodil s kámošema a všem na potkání říkal: Víš, kdo já jsem, Já jsem Hudler. Na to jsem nikdy nebyl.

Spíš myslím chování lidí vůči tobě.

Nic hroznýho. Přijmuli mě hned do party. Takže v pohodě.

Co tvoje sportovní úspěchy. Čím by ses mohl pochlubit?

16x MČR, vyhrál jsem 9x MS. 9x ME a co se týḱá WAKA, tak v roce 2021 jsem byl druhý na Mistrovství Evropy a v roce 2022 se mi podařilo vyhrát v juniorech, jako třetí Čech, Mistra světa.

– Do toho teď box.

Jj. Patronboxing tam to mám teď 4:0.

– A počtem zápasů, když to odhadneš?

Cca 300. Počítám do toho asi 250 tatami light contact a 50 zápasů v K1 a Full contact.

– Kolik, že ti je?

18

– To je hezký ty to sbíráš jak pokémony. Ty tituly. Kam to směřuje. Kam to povede?

Chci do té nevyšší ligy. One Championchip. Soustředím se na to a jdu si za tím.

– Víš jaké jsou tam výplaty?

Na to jsem se nekoukal ještě. Ale počítám sponzoři, plus výplata, tak si myslím, že se s tím dá uživit.

– Klobouk dolů před těmi tvými výsledky, masakr. Teď scénou rezonuje nejvíce MMA. Jak to zapůsobilo na tebe?

Taťka se toho taky chytl. Cpal to do mě ať to zkouším asi ¾ roku ať trénuji i řeckořímský zápasy, ať trénuji I tohle a přihlásil mě nakonec na první MMA závody. Taťka žádný informace, tak jsem si říkal, že to uhraju na postoj, že se hodit zkrátka nenechám. Padl první úder. Rozhodčí mě zastavil a řekl, že se nesmí údery na hlavu. To mi hrozně zamrazilo v tom zápase. Chytil jsem hned zkušeného zápasníka. Marka Košťáka z Gorila MMA. Ten mě hned hodil na zem, tam mě uškrtil. Pak jsem měl ještě dva zápasy s podobným výsledkem. To bylo čistě o wrestlingu.

– Jaké to pro tebe bylo, když tě někdo škrtí?

Hrozný. Mě zamkli nohy, já se nemohl vůbec hnout. Jak znají ty různé páky. Zkrátka neměl jsem na ně šanci.

– Takže MMA není pro Tebe?

Ne, není. To je ještě hrozně dlouhá cesta. Tam bych začínal, co se týká wrestlingu a země úplně od nuly.

– Když byl Covid, tak se objevil Oktagon Undeground, kde ty pravidla byla trošku poupravené. To by tě lákalo?

Já se toho nemohl účastnit, protože mi v té době ještě nebylo 18. Ale s bráchou jsme sledovali každý turnaj. Ten projekt mě fakt bavil.

– Co Clash of Stars, jak to na tebe působí?

Je to hrozný bizár, ale lidi to baví. A všiml jsem si jednoho boxera jak si otevírá držku na tady ty amatéry různý. Tak jsem mu poslal trochu odezvu, ale furt se mi neozval. Píše jak je pátý v boxu na ME, ale nikoho nezajímá, kdo je pátý. Co si budem. Všichni se ptají na první místo. Na páté se nikdo neptá. Nevím ani jak se jmenuje, jen si otevírá pusu na TikToku.

– Nevím jak je to na těch turnajích kam jezdíš ty, ale vím, že jsem se bavil s jednou sportovkyní, co řikala, že přijela na turnaj a tam, v jeji kategorii nebyl nikdo.

Jo to se mi, něco podobného, taky stalo na jednom turnaji v Čechách. Najednou tam zbyl jen jeden soupeř. Tady se pomalu nedá vyzápasit.

Tak potom MS a ME pro tebe dává smysl.

– Jsi mladý, úspěšný kluk tak to musíš mít direct narvaný zprávami.

Nemám. Navíc mám víc než rok holku, takže mě už ani ty zprávy od holek moc nezajímají.

– Jak jste se seznámili?

Přes společný kamarády v Roudnici. Když jsem byl ještě v Planý. Pak z Prahy do Roudnice je to přeci jen blíž, tak to bylo lepší.

– Jak je to složitý skloubit vztah s tvým nabitým programem.

Ona mě hodně podporuje. Jezdí se mnou I na turnaje. Když je možnost, tak přijede. A až moc to prožívá. Možná I tím, že je úplně mimo tuhle scénu bojových umění.

Občas jí musím vysvětlovat, že to není tak hrozné, jak to vypadá.

Co bude tvů pomyslný vrchol?

V amatérech bych chtěl vyhrát Mistra světa ve WAKO. A pak do profi.

– Jak na tebe působí kluci z gymu?

Ze začátku jsem z nich byl trošku vycukaný, když jsem tam nastupoval, ale pak jsem zjistil, že jsou to v pohodě kluci, se kterýma se dá normálně bavit. Super sparingové pro mě.

A navíc Tadeáše znám už dlouho. Věděli sme o sobě mnohem dřív. Ale je pravda, že velký hype dostal po tom co vyhrál Oktagon Udeground.

– Je někdo, kdo je v čechách pro tebe vzor?

V čechách asi nikdo. Spíš mám vzory v těch zahraničních zápasnících. Například Chingiz Allazov, nebo Superbon Singha Mawynn.

Co Vašek Sivák, jak ho bereš?

Hele vím jaký je. Byl jsem s ním na pokoji. Na soustředění. Jako zápasník je fakt dobrý, ale nedokážu si představit, že bychom šli třeba spolu na pivo. Jako soupeř je pro mě hratelný. Ostatně každý soupeř je hratelný.

Takže Sivák je tvůj potencionální soupeř?

Teď by měl jít s Tadeášem, údajně. Můj názor je, že pokud by k tomu zápasu došlo a bylo to v malých rukavicích, tak mu Tadeáš “urve hlavu”. Ve velkých by to bylo hodně vyrovnaný.

Jinak věřím, že se s Vaškem Sivákem jednou v ringu potkáme. Pro mě ideálně v K1.

– Co ti daly bojové sporty?

Sebevědomí a to, že musíš mít pokoru. Na nic si nehrát.

– Ten táta v tvým životě hraje velkou roli.

Hodně velkou. Má mě jako druhý pokus, když to nevyšlo s bráchou. Jezdí za mnou do Spejbl gymu jednou týdně a v podstatě mě od mala v tom podporuje. Dohlíží nade mnou.

Proč to nevyšlo s tvým bráchou?

Upřímě, brácha se lámal v hlavě. Neustál ten tlak při zápase. Pak si našel ještě holku, tak ty bojové sporty hodil úplně za hlavu.

Dokážes si představit jak by to vypadalo, kdyby tam ten táta nebyl?

To vůbec nedokážu říct, co bych teď dělal, kdyby mě táta nedržel u toho sportu. Asi bych byl jako každý jiný. Chodil na party a do fabriky, fakt nevím.

– Je hodně otců, co na své děti tlačí takovým způsobem až jim to zprotiví. Bylo takové období I u tebe?

No bylo. To když jsem hrával ještě fotbal. Ty tréninky mě nebavili. Až mi fotbal, táta společně s trenérem, úplně zprotivili. A zůstal jsem jen u těch bojových sportů.

Díky za rozhovor a držíme palce do dalších zápasů.